První důvod: Jistota je dnes cennější
Na trhu práce se v posledních letech objevil takzvaný job hugging. Termín označuje chování zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří se ve svém zaměstnání drží i tehdy, když už jim pozice profesně nestačí, protože se obávají nejistoty spojené se změnou. Po vlnách propouštění a rychlém nástupu nových technologií dává řada lidí přednost tomu, co znají a na co se můžou spolehnout.
Když pak zvažují nabídku, neporovnávají jen dvě výše mzdy. Do rozhodování vstupuje i to, jak dobře jim funguje současný pracovní život. Prostředí, ve kterém se vyznají, nadřízený, od kterého vědí, co čekat, a zázemí, na které jsou zvyklí.
Druhý důvod: Umělá inteligence změnila práci
Rok 2025 byl ve firmách rokem experimentů s umělou inteligencí, rok 2026 je rokem, kdy její dopady pocítil běžný provoz. Nástroje založené na AI přebírají rutinní úkoly v mnoha profesích, například přípravu podkladů nebo zpracování dat. Pracovní pozice se tak proměňují rychleji, než se stačí přizpůsobit firmy i sami zaměstnanci.
Uchazeči a uchazečky si proto kladou otázku, jakou má pozice budoucnost a co z ní po nástupu technologií zbyde. Mění se i pohled na to, co dělá práci hodnotnou. Když rutinu zvládnou stroje, roste význam schopností, které jsou čistě lidské: emoční inteligence, kreativita, odolnost nebo umění spolupracovat.
V zahraničí se pro ně vžilo označení power skills. Kandidáti proto hodnotí, jestli jim nová role dá prostor tyto schopnosti rozvíjet a jestli firma umí jasně říct, jak s umělou inteligencí pracuje a co to pro danou pozici znamená.
Třetí důvod: Flexibilita je dneska samozřejmostí
Roky práce na dálku přestavěly každodenní život velké části zaměstnanců. Rodiny přizpůsobily hybridnímu režimu péči o děti, mnoho lidí se přestěhovalo dál od velkých měst. Flexibilita se tak posunula z kategorie benefitů do kategorie základních očekávání.
Roli hraje i dojíždění, které si dnes kandidáti a kandidátky dokážou přesně spočítat. Kdo stráví na cestě dvě hodiny denně, přijde za týden o deset hodin času. Souvisí s tím i rostoucí obliba vedlejších projektů. Čím dál více lidí vedle hlavního zaměstnání rozvíjí vlastní aktivity, protože nechtějí být závislí na jediném příjmu.
Čtvrtý důvod: Kariérní růst už neznamená jen povýšení
Mění se i představa o tom, co znamená kariérní růst. Stát se manažerem už zdaleka nemusí být cíl, ke kterému člověk směřuje. Zdá se, že zejména část mladší generace dává přednost odborné práci a vedení lidí ji příliš neláká.
Řadu uchazečů a uchazeček tak při zvažování nabídky zajímá spíš to, na čem budou pracovat a s kým. Jestli se u nových projektů něco naučí, jestli budou mít kolem sebe zkušenější kolegy, od kterých mohou čerpat, a jestli jim firma zaplatí kurzy, konference nebo čas na osvojení nových technologií.
